prolog

Proč bychom se měli zabývat nevědomím a něčím, jako je iracionální tvořivost? Jakou efektivitu má objevování skryté symbolikstarých božstev, principů metafor, kterými se do lidské duše propisuje řád přírody?

K čemu pokládat tvář na vlhkou půdu země a skrze poezii mluvit s tím, co přežije naše bytí tak, jako krajina zůstane krajinou, poté co se překlene skrze všechna roční období i napříč dramaty přírodní historie?

Proč v technokratickém věku mluvit o mateřské síle kosmu, v její plodivé i ničivé potenci?

Protože potlačení divokosti a strach z neznámého zpložštily svět a z participace na posvátnu oduševnělé přírody, nechaly povstat a obludně umocnit vydělení člověka z řádu jednoty.

Protože z pokory k nekontrolovatelnému se stala posedlost podmaňováním a smysl se proměnil v kategorii zisku.

Za posledních sto let se procentuální zastoupení divoké přírody na zemi, ztenčilo o celou polovinu1.

Na obětišti evoluce, patřící do sebe zahleděné kultuře, padla biodiverzita.

Prognóza vývoje v budoucích sto letech, pokud se nic nezmění, slibuje, že tento trend s sebou do zásvětí vezme spolu s mnoha přírodními druhy a ohroženými habitaty i hrdého člověka.

Člověka, který zapomněl na to, že žíly, kterými protéká existence, nemají jen lineární směr a nezásobují jen jeden druh a jeho cíle.

Znáte mýtus o Prométheovi?

Jedním z opakovaných a zásadních motivů, s nimiž se potkáte v této knize, je základní tantrická idea, která praví, že esence všech cítících bytostí, není zlá a z povahy hříšná, nýbrž čistá a dobrá, která čeká na to, aby byla objevena, uznána a projevena.

A v tom je nemalá porce naděje.

Naše těla a vědomí jsou rafinovanými zmenšeninami obrovského mystéria, kterým tepe i srdce naší planety.

Každý z nás, je zde buňkou a ta zase součástí konkrétního systému.

Další zásadní ideou, kterou je dobré mít v patrnosti je, že je zde jedna jediná energie, v množství variantních projevů.

Jinými slovy, je zde jeden život a jedno vědomí, nabývající mnoha podob a kvalit.

Tato síla, je v esenci nezničitelná, avšak prochází, stejně jako každá energie kontinuální přeměnou.

Znáte ikonografii matky Kálí tančící na Šivově mrtvole? Co je příliš vysoké, dříve či později padá zpět k zemi.

Jsme posedlí světem ideí a v tom je opojná moc lidské kultury. I zde je velké množství světla, stejně jako stínu. Informace mají obrovskou moc, jen jim dát zdravé tělo šakti a dobrý projev.

Pochopení významu a dílčích aspektů feminního, uvnitř vlastní logiky vnitřních i vnějších vesmírů, co nejsou oddělené, považuji jako zásadní krok.

Krok k pochopení provázanosti.

Krok k pochopení neoddělitelnosti.

Krok k pochopení komplementarity.

Krok k pochopení participace na posvátné jednotě.

Krok, který nelze odkládat příliš dlouho, pokud nechceme být pohlceni věčností, která sice dává nové šance, avšak v obrovských cyklech a často za enormní cenu. V cyklech, které vrací, co nebylo dříve dobře pochopeno.

Volme přístup, ve kterém síla a jemnost, já a ty, nejsou v protikladu, ale vyjadřují totéž.

26/10 2020 

(napsáno jako prolog ke knize Polibek kobry)

1Doporučuji ke shlédnutí dokument v podobě životního svědectví sira Davida Attenborougha: Život na naší planetě (Netflix, 2020).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *