DESET VĚCÍ, KTERÝMI MŮŽETE POSUNOUT SVOJI JÓGOVOU PRAXI

Hned na začátek se musím přiznat. K posunu vlastní praxe, neb opravdu nemám ráda titulky typu „Tři body, které vám změní život / Sedm pravd, ze kterých vzejde osvícení / Pět lží ze kterých vzejde posvícení“. A přece vám jeden – teď a tady, pokoutně vzhledem k vlastním (úhybným) návykům servíruji. Změna! O tu právě jde.

Menší osobní intro. Dlouhé roky jsem se věnovala praxi aštangy. Dá se říci, že to byl právě její pevný systém, a zdánlivě tvrdá jednosměrnost, která mi zachránila před lety tělo, i duši (těžko říct, kdo se chytil záchranného kruhu dřív). Ostatně, pokud jde o jógu „je to Jedno“. Do morku duše vděčna, a zároveň fascinována dalšími a dalšími odbočkami na její cestě, jsem prostě praktikovala. Pevně. Den co den jsem oživovala svoji rutinu, až mi jednoho dne svitlo, že na ní možná trochu nezdravě lpím, že je to možná víc rutina a jistá forma závislosti, než čistá a stále tvůrčí praxe. Tedy, aby nedošlo k mýlce. Problém samozřejmě nebyl v aštanze, byl ve mě. Snad kdesi v hloubi mé mysli, či jemnohmotných útrobách na minovém poli manipúr čakry. Nevím. Co ale dnes vím s jistotou je, že mi k znovu nalezení tvůrčího tepu dosud neobjevených možností jógové praxe, pomohla jednoduchá věc – změna.

K tomu, abychom svoji jógovou praxi (ať už jsme s ní začali předevčírem anebo před deseti lety) dokázali stále plně prožívat, a skrze onen prožitek ji rozvíjet, je dobré zařadit do ní cílený experiment. Pro inspiraci nabízím několik drobností, které vás mohou přínosným způsobem ve vaší sádhaně vykolejit:

1) Změňte na určitý čas denní dobu své praxe / její délku.

Ano, věc nelehká, pakliže pracujete ve fixně daném rozmezí „od-do“. Pokud ale skutečně chcete, správný čas „se“ jistě najde (co třeba víkend nebo páteční večer, aha?). Každý má zcela unikátně nastavené vnitřní biologické hodiny, stejně, jako se je velmi unikátně řada z nás snaží přeřizovat v soulad s voláním vnějšího času (správný čas na oběd dle pracovní pauzy a ne hladu atp.) Pokud jste zvyklí jógovat navečer po práci, zkuste to někdy ráno. Ranní praxe bývá pro většinu lidí „tužší“ (co do těla, tak i do vůle), nicméně ráno bývá s ohledem na její účinky nejpřínosnější. Náplň ranního jógování, se od toho večerního samozřejmě může (a měla by) lehce lišit. Zkuste to obátit. Totéž platí i pro jógující, jejichž praxe končí s rozbřeskem. Zajímavý experiment je i ten s obvyklou dobou vaší praxe. Pokud potřebujete 90 minut k oživení těla, dechu a zklidnění mentální turbulence, zkuste docílit téhož v kratší době. Pokud cvičíte často (třeba každý den) 15 minut, zkuste si jeden den v týdnu zcela odpočinout, a jiný den jógovat hodinu.

2) Donaha!

Toto doporučení se týká domácí praxe (aneb ve Studiu byste někomu mohli pokazit pratjaháru – praxi odtažení smyslů). Jsme zvyklí jógovat v teplákách (dokonce jógových teplákách!), trenkách, tričkách, nátělnících. Oblečení chrání naše tělo před zimou, před nečistotami, ale i pohledem ně – takové, jaké prostě je. Pro někoho možná léčba šokem, ale jak jinak přijmout své tělo bez toho, abychom s ním vešli v otevřený kontakt. Ásana nahoře i dole bez, je výbornou zkušeností, a v mnoha případech i velmi osobní terapií. Praktická vsuvka – doma (pokud se z okna nedíváte na širé lány) si zatáhněte závěs (soused odnaproti by se mohl časem stát nevítaným kontrolorem vašeho rozvoje), venku volte místo, kde budete sami, a neohroženi. Recidiva (a cokoliv co se za ni dá považovat) se u nás trestá.

3) Vnitřní zrak před tím vnějším

Řada jógových stylů předepisuje ásanovou praxi s otevřenýma očima a koncentrací zraku do jednoho místa (drišti). Je to skvělá metoda k nalezení stability v pozicích, bez rušení vnějšími podněty. Zkuste projednou praktikovat ásany které dobře znáte se zavřenýma očima. Je to vynikající metoda nalezení stability uvnitř i vně, aneb orientovat se bez vnějších očí, je pro ty vnitřní zprvu náročnější, ale dlouhodobě jistější.

4) Méně je více

V podstatě podobná věc jako u bodu věnovanému potřebnému času pro vaši praxi. Zkuste ubrat na kvantitě, a přidat na prožitku. Vyberte si méně pozic a zůstaňte v nich déle. Vracejte se do nich. Otevírejte a zavírejte v nich oči. Experimentujte.

5) Jde to z kopce (i do kopce)

Mnoho jógujících je svou praxí téměř fyzicky vrostlých do neklouzavé jógamatky – nedají bez zkrátka ní ani (v)ránu. Cvičit ásanu na parketách, trávě anebo betonovém plácku je pro ne sci-fi. Samozřejmě, zmíněné kategorie se liší v přidaném faktoru romantiky (tráva je přeci jen trochu přátelštější a přirozenější než beton, pakliže nejste třeba stavař nebo architekt). Začněte s pokusem sestoupením z jógamatky, nohama na zem. Mozna tak objevíte nové nuance známého, možná jen poznáte další význam spojení „plovoucí podlaha“. Pozor, nevyvedené vinjásy na koberci nejsou zrovna ducha povznášejícím zážitkem. Až se skamarádíte s parketami, zkuste vyvenčit svoji jógamatku v parku, anebo zabořte plosky do přímo trávy. Lehké nerovnosti povrchu můžou způsobit, že budete lehce vyvedeni „z míry“, budete je muset kompenzovat zapojením jiných svalů a jinou koncentrací, a možná na ně budete i další dny (snad s láskou) vzpomínat.

6) Příliš hlučné ticho

V jógové praxi – ať už jde o pránajámu, ásanu, koncentrační techniky anebo meditaci, se v mnoha studiích můžete setkat s jemnou zvukovou kulisou. Její dobrá volba může pomoci vašemu soustředění (naladit vás lépe do modu „teď je jóga, ne kancelář“), její špatná volba vás může totálně rozhodit. Pokud vám pomáhá naslouchat v praxi třeba zvukům tibetských mís, jejichž vibrace skutečně ladí nejen pozornost, anebo například experimentujete s klasickou hudbou, zkuste pro jednou naslouchat tichu. Možná bude hlasitější a údernější než Bach se sborem křišťálových mís dohromady. Pokud praktikujete zásadně v tichu, zkuste, co s vámi udělá citlivý hudební podkres. Pozorujte, jaká z vašich částí na něj reaguje nejsilněji, možná to nebudou smysly, ale něco docela jiného.

7) Na návštěvě

Máte svého oblíbeného učitele / lektora, jehož celkový přístup, styl, způsob vedení hodin a osobnost vám zkrátka vyhovuje? Výborně! To ale neznamená, že nemůžete v rámci svých jógových experimentů nakouknout do dílny učitele jiného. Všichni jógoví učitelé učí jógu (tedy měli by). Ta je jedna, avšak má mnoho odnoží, podob a nese v sobě také  lidské otisky a vklad osobní zkušenosti samotných učitelů. Každý člověk je unikát, každý učitel má svůj osobní příběh, zasazený tak či onak v kontext vlastní praxe. Volba obsahu a styl vedení lekcí se různí i s ohledem na osobnost a příběh člověka, který stojí před vámi. Tím že pro jednou zajdete k někomu jinému neznamená „jógovou nevěru“ svému oblíbenci. Taková zkušenost vás může obohatit, anebo v opačném případě přesvědčit, že jste si vybrali dobře.

8) Obsah před formou

V žádném případě nechci znevažovat důležitost technicky správného provedení jógových pozic, neb správná technika má samozřejmě vliv na správný účinek. Nicméně, mnoho lidí (a to i „pokročilých“ praktikantů), si často plete praxi ásan s pinožením se za precizním kopírováním formy, kterou vidí u učitele, v knihách, na internetu. Místo jógy je zde pak performance. Každá ásana, má krom své formy (technického postupu jak ji správně zaujmout) i „zdravotní“ aspekt (vliv na naši tělesnou i mentální fyziologii), exponuje určité části těle před jinými, stejně, jako je výzvou pro jisté části naší psýchy na úkor jiných. Zároveň v sobě většina pozic nese i symbolický aspekt (někdy dotčený jménem, jindy zosobněním či příběhem). Tyto skrytější obsahy pak vypovídají mnohdy víc o esenci pozice, než její čistá forma. Nalezení této esence je možné skrze trpělivou a pozornou praxi, která se neomezuje jen na „postavení palce proti nosu“).

9) Buďte těhotní, třeba jen v duchu

Uznávám, že tento bod může vyznívat poněkud bizarně, zvláště tehdy, pokud jste muž. Ženy, ať se to v tisíciletém vývoji jógových dějin nezdá, mají oproti mužům ve vlastní praxi jednu velkou výhodu. Ta výhoda nese ušlechtilý sanskrtský název vairágja – nepřipoutanost. Tedy v jistém ohledu a za určitých podmínek. Narážím na to, že většina ženské populace má šanci dostat se do „jiného stavu“ – těla, mysli, pozornosti a leckdy duše. S nadsázkou jde o malé pozemské samádhi, velkou malou jógu (jóga=spojení). Stav, kdy se osobní duše prolne s duší Univerza. Stav, kdy chtě nechtě musíte v mnoha momentech transcendovat své ego s vědomím, „že nejde jen o vás“. Stav, kdy musíte dělat to nejlepší možné v daný moment s respektem k omezením, která přináší. Stav, kdy se učíte vycházet a rozvíjet momentální potenciál – obvykle ne zcela sobecky. Nu a vcelku vtipné je to, že k podobnému přístupu nepotřebujete ani tak vzdmutý břich, jako spíše specifické vnitřní rozpoložení. A pokud se přeci jen pro vzdmutý břich rozhodnete, naučíte se nelpění na „vydobytém“, a dost možná, s notnou dávkou trpělivosti, se nakonec sžijete s buddhistickou poetikou neustálého procesu nových začátků. Pánové, nezoufejte, cvičení se v empatii uvnitř i vně, je nedílnou součástí jógy.

10) Buďte tím, co děláte (a mějte to rádi)

Stát se bytím, nedělat život. Zní to až popudlivě jednoduše, a možná přemoudřele, ale je to asi to nejtěžší a nejdůležitější z ranku jógové praxe, neomezené zdaleka jen na cvičení. Jde o proces, můžeme říct i cestu. Každý ji má jinak dlouhou, jinak vrstevnatou, s různými krajinnými prvky a převýšením, někdo na ní potřebuje mapu, jiný jde sám. Někdo stylem rovnou za nosem, někdo stylem dva kroky vpřed, dva kroky vzad. Každopádně, začít lze jednoduše, a jak jinak, než-li prací s pozorností. Pokud je řeč o ásaně – zkuste si uvědomit, že to nejste „vy a vaše břicho“ ale „vy-břicho“. Pokud jde o pránajámu, že to nejste „vy a váš dech“ ale „vy-dech“, a stejným způsobem napříč křivolaké kouty mysli, a snad i ducha. Zkuste zkrátka tam kde to jde více být, být přítomní, spíše než jen nepřítomně „dělat“. Pokud  na lekci cvičíte pozici orla (garudásana), staňte se na chvíli orlem. Takový experiment nemusí rezultovat v pohled na bandu divoce vrávorajících in site hipíků, může vás posunout tam, kde vám bude lépe, anebo odkud se s povděkem za novou zkušenost zase rychle vrátíte zpátky na zem.

Bb

„Existují jen dva omyly. Tím jedním je chyba na cestě za Pravdou, tím druhým je, nikdy se na onu cestu nevypravit.“

(Buddha) 

TEXT JE MAJETKEM BINDU YOGA STUDIO. JEHO OBSAHOVÉ KOPÍROVÁNÍ, OPIS A JINÉ FORMY MULTIPLIKACE JSOU ZAKÁZÁNY, BEZ VÝSLOVNÉHO SVOLENÍ BINDU YOGA STUDIA.