Budu vám vyprávět příběh.
Možná se skutečně stal, možná ne, možná se děje odvěce a je tak známý, až působí docela neuvěřitelně. Příběh pojednávající o zdání. A zdání, jak možná tušíme, někdy klame.
Sanskrtské slovo mája se překládá tu jako zdání (iluze o skutečné povaze nestálých fenoménů), tu opisem jako proměnlivá síla, tvořící fascinujícím způsobem mnohovrstevnaté kulisy, které obvykle nazýváme realitou.
Samotné výrazy jako je ,,skutečnost / iluze /sen / realita“, jsou pak jen dohodnutými formami, přibližujícími něco, čeho se snažíme prožitkem, či pochopením dotknout.
V manéži malých světů uvnitř velkého světa, pak sdílíme představy a navzájem se utvrzujeme v jejich platnosti, anebo si je naopak vyvracíme. Proč? Mám takové osobní podezření, že je to kvůli jistotě.
Co je vůbec svoboda? Má svůj konec a začátek?
Abychaleneodbíhala od vyprávění.
Řekněme, že tenhle velký-malý příběh je o lidech, kteří zapomněli na své božství.
Anebo o celku, který zapomněl na svoji pospolitost.
O důsledku, který se oddělil od příčiny.
Anebo možná o ztrátě paměti.
Možná je o lenosti.
Pravděpodpobně je také o strachu.
Příběh je o hře na babu, o jednookých králích a studu kolem možnosti otevřít v kraji slepoty oči.
Příběh vypráví o iluzi, že nemůžeme rozumět, bez doslovnosti.
O představě, že se neumíme pohnout bez instrukce.
Ženeumíme nic vytvořit bez návodu.
Příběh je ale také o lásce a obnově důvěry ve vlastní sílu.
O zodpovědnosti ze síly růst.
O možnosti postupně sázet a sdílet sklizené s těmi, co ještě nikdy nestrčili prsty do hlíny, ale sní o stromech a květinách.
Nerada bych byla neskromná, ale tohle vyprávění je dost nadčasové.
Vystupují v něm hrdinové a hrdinky oživující svůj vlastní mýtus, kterému se učí uvěřit.
Občas sestupují do podsvětí, jindy si z vlasů vyčesávají hvězdný prach, někdy pozorují stíny na zdi jeskyně, anebo chodí do práce.
Zažívají bolest i nádheru.
Příběh je o proudu času a řece života. O smyslu, který je skryt těm, kteří rezignují na jeho hledání.
Ten příběh je neukončený a tak bych využila zkratky otázkou:
Jakou postavou v tomhle příběhu o svobodě jsi právě ty?
Barbora Hu
(www.barborahu-yoga.cz)
One Buddha is not enough. (Thich Nhat Hanh)
Text byl napsán pro časopis JógaDNES
