Klíčovou součástí tibetské tantry, je učení o proměnné a nestálé povaze bytí, které přirozeně vede k přemýšlení nad tím, jak se na jedné straně s pomíjivostí vypořádat, jak ji přijmout a zároveň v ní, či dokonce skrze ni, mířit k hlubšímu smyslu této věčné přeměny.
Samozřejmě, že nejde výhradně o tibetskou, ani tantrickou perspektivu.
Buddhistická nauka, obohacená lokálními systémy víry, navíc v kontextu drsné a majestátní krajiny, ovlivňující v každém detailu velice citelně životy jejích obyvatel, zformovala učení o životě a smrti a jejich těsné provázanosti.
Toto učení má univerzální charakter, avšak je zasazeno do rámu specifické symboliky a ikonografie, které pro nás nemusejí být snadno srozumitelné. Pokračovat ve čtení „bardická učení – učení liminality a kulturní apropriace“